Palubou kupředu, johoho! Náš pašácký team zakusil krásy vodních sportů a pod vlajkou Czelakowiz-wassermotoršifen clubu zahájil pirátskou kariéru na Labi! V tomto příspěvku vás čekají staří mořští vlci, mořské panny i pánové a malé plavidlo plné pašáků – explozivní kombinace! Byli jsme sami napospas divočině a náš vor nesl jméno Moana.

[View with PicLens]

12►

Na plavbu jsme se předem náležitě připravili a zabalili, pod tíhou batoužiny jsme startovali hluboko pod čarou ponoru. Někteří dobrovolníci otestovali zdravotní zátěž takto náročné výpravy a strávili noc na lodi ještě před vyplutím. Ostatní mořští vlci tak mohli ráno vizuálně prověřit jaké následky večer strávený na lodi zanechal. Všichni se na výlet těšili a v raním oparu se nad domovským přístavem ozvalo první zaburácení našeho motoru, model Škoda 1203 tuning.

Cestou jsme viděli stromečky, lodičky, domečky, rybáře a spoustu romantiky. Náš kapitán nám vysvětlil, jak prokomorovat plavební komoru, a také jak správně zdravit kolemjedoucí říční policii. Vyzkoušeli jsme si spoustu adrenalinových sportů, například házení kotvy za jízdy, vaření na plynovém vařiči za jízdy a jízdu na laně za lodí – také za jízdy. Právě při jízdě na laně nás dokonce nechal kapitán řídit samotné bez dozoru – uklouzlo mu lano a on se ztratil kdesi v zatáčce.

O několik veselých příhod později jsme dorazili na místo našeho prvního kotviště, na soutok Labe s Cidlinou, kde jsme procvičovali klasické skautské dispiclíny jako je například výroba hluku. Zkušený trucker Bahleďák ani na dovolené nemohl opomenout na svou lásku a nebohému domorodci zabavil jeho červený vláček. Tento rudý orient express nás zavezl až do Poděbrad, což je taková menší Praha blíže k Rusku. V této vísce však všude bylo nespočetně spolubčanů v pestrobarevných krojích, raději jsme tedy po skupinovém lízání zmzliny zvolili návrat do bezpečí našich stanů.

Ve snaze uspokojit náš kulturní cit navštívili jsme hudební estrádu regionálních producentů pečiva. Kultůra však byla velmi náročná a kvalitní, dokonce kvalitnější než pojistky elektřiny a tak jsme za své zaplacené vstupné okusili i tmu.

Vystřídali jsme samozřejmě i jiná kotviště a tábořišté, vyzkoušeli všemožné bezpečné i nebezpečné aktivity a byla legrace. Na výletě se nám moc líbilo a příště pojedeme určitě znovou.